Jak jsme vystavovali na "mezinárodní" výstavě UCI…Vyplnila jsem přihlášku, přečetla si strohé - nebo spíše žádné propozice. S přihláškou jsem navíc odeslala i kopii PP (ačkoli to organizátor nevyžadoval) a čekala na vstupní list. Poplatek za výstavu byl sice menší než u MVP pořádaných FCI, ale ne zas tak malý, aby organizátorům nezbylo pár drobných na odeslání vstupních listů. Vydala jsem se tak na výstavu, aniž bych věděla, zda je pes přijat! Přejímka, veterinární kontrola a vydávání katalogů atd. probíhalo v jedné frontě u jednoho stolku, tudíž fronta, která se utvořila, byla nekonečná a postupovala opravdu hodně pomalu. Když jsem ji konečně vystála, jaké bylo mé překvapení po otevření desek s diplomem a posudkovým listem! Ačkoli jsem přihlášku vyplila čitelně tiskacím písmem a navíc přiložila PP, organizátoři zkomolili jména mého psa a jeho rodičů, tituly rodičů a všude bylo místo Labrador retriever napsáno Rabrador retriever! Jako tečku toho všeho, jsem v diplomu vypsaném na zkomolené jméno mého psa měla uvedeno, že je FENA a světe div se - plemene STŘEDNÍ KNÍRAČ - pepř a sůl!!! Organizátorka vydávající desky mi vše opravila a přepsala až po třetí urgenci, když už jsem u ní stála asi 3/4 hodiny a vše psychicky nevydržela. Takto zkomolených nás bylo hodně a katalogu se nedalo věřit vůbec. Snad nebylo psa, který by v těch málo informacích uvedených v katalogu neměl chybu! Psa bylo možné přihlásit za větší peníz i v den výstavy - uzávěrka měla být hodinu před zahájením. "Ostřílení" vystavovatelé u UCI svého psa přihlašovali následovně: nejprve si od organizátorky u stolku půjčili katalog, podívali se na obsazení a konkurenci ve třídách svého plemene a pak si vybrali, do jaké třídy svého psa přihlásí! Pro zařazení do třídy šampionů či pracovní nepředkládali žádný certifikát s tím, že ho zapomněli doma a organizátorům to nevadilo! Takto se přihlašovalo těsně do zahájení výstavy! Celý proces přihlašování jsem měla možnost sledovat během dlouhého čekání na opravu údajů v dokumentech Jeden z rozhodčích se na výstavu nedostavil a tak se na poslední chvíli přepracovávalo obsazení kruhů. Dle katalogu bylo na výstavu přihlášeno 64 jedinců asi 37 plemen. Labradoři - psi - byli přihlášení 4. Celá výstava se odehrávala ve 3 kruzích. Ačkoli všude kolem byla spousta místa, nechápu, proč organizátoři vytvořili kruhy velikostí odpovídající možná předvádění trpasličích plemen nikoli však plemen obřích, kterých byla většina…. Ani rozhodčí to neměli lehké, když nad jejich stolkem nebyl přístřešek a tak v době, kdy ( naštěstí jen krátce) sprchlo, musel pomocník v kruhu držet nad dokumenty a hlavou rozhodčího deštník. Rozhodčí našeho kruhu posuzoval následující plemena: Brazilská fila, Cane Corso, Bordeauxská doga, Dalmatin, Labrador, Golden retriever, Čínský chocholatý pes, Barzoj, Afghánský chrt a Černý ruský teriér. A to jsem možná na nějaké plemeno zapomněla! Co se týče posuzování labradorů, byla jsem v šoku. Pan rozhodčí zřejmě nikdy neviděl, jak má správný labrador vypadat… Protože říci o psu, který je Jch. ČR a má vynikající výsledky na mnoha výstavách a krom pracovní zkoušky má splněny podmínky pro udělení titulu CH ČR,, že nevypadá jako pes, ale fena, toho je důkazem! Majitelka tohoto pejska se nestačila divit a já také ne. Dozvěděly jsme se v kruhu věci, které jsme až dosud neslyšely ani od renomovaných zahraničních rozhodčích - odborníků na plemeno. Škoda, že se výstavy nezúčastnila nějaká fena LR, pak by byl rozdíl mezi fenou a psem panu rozhodčímu možná jasný…. Přesto pro jistotu zadal pan rozhodčí všem LR známku výborný. Tentokrát jsme našeho věčného konkurenta sice porazili, ale takové "vítězství" mě pranic netěší a nemohu si takového výsledku vážit! O své "kompetentnosti" mě pan rozhodčí utvrdil v okamžiku, kdy do kruhu nastoupil Čínský chocholatý pes - v osrstěné varietě. Pan rozhodčí se pomocnice v kruhu ptal, co je to za psa. Na to, že je to Čínský chocholatý pes odvětil jen to, že je to ale "nějaký chlupatý"! To nelze komentovat! Hrubá neznalost standartu plemene, které posuzoval a nutnost aby mu přihlížející vysvětlovali v okamžiku posuzování, že toto plemeno má i varietu osrstěnou, je neomluvitelné a svědčí o úrovni této výstavy!!! Také úroveň předvedení většiny psů titulu MEZINÁRODNÍ výstavy neodpovídala. Fena Bordeauxské dogy byla naprosto neovladatelná a napadala vše, co v okolí kruhu zahlédla. Nebohý majitel za ní při předvádění v pohybu vlál na vodítku, fena se chrčíc škrtila na stahovacím obojku a táhla ho za sebou ven z kruhu a mířila si to s vrčením za diváky a psy. Vždy na poslední chvíli majitel fenu trhnutím otočil do kruhu, to ale pak "trhla" i fena a majitel se do slova a do písmene válel na zemi a fena ho pár kroků za sebou vláčela. Tato tragikomická scénka se opakovala asi 3x. Pan rozhodčí se na fenu bál sáhnout, posuzoval ji z bezpečné vzdálenosti. Myslím, že kdyby dotyčný takto "předváděl" extrémně agresivního psa na mezinárodní výstavě FCI, zcela jistě by byl z kruhu vyhozen. Tady to nikomu nevadilo!!! Možná proto vystavoval právě zde… Za vítězství ve třídě otevřené získal můj pes k mému údivu titul V1 UKCIB a stužku s titulem CACIB, ale CAC nikde…. UKCIB získal každý V1 pes v každé třídě. Komu se tedy zadává CAC, jsem nepochopila. Vlastně jsem nechápala celý systém zadávání titulů a tak jsem po výstavě šla za jednou z rozhodčích. Ani ona mi nebyla schopná systém a zákonitosti vysvětlit. CAC prý většinou dávají V2 psu a CACIB V1 umístěnému v každé třídě. Na to, že mi to přijde nelogické a nesmyslné odpověděla pokrčením ramen. Nikde jsem nenašla podmínky udělování titulů a tak i v tomto směru mi UCI připadá velice nevěrohodná a podezřelá. To se to pak získávají tituly, když není konkurence, mohu si psa přihlásit na výstavě podle katalogu, když každý V1 pes ve třídě získá titul čekatele Mezinárodního šampiona….. Kartičku UKCIB jsem dostala v kruhu nevyplněnou, jen s razítkem a podpisem - prý si to tam mám vše dopsat sama. Mít více psů, klidně bych si tam mohla vyplnit co chci…. Znechucená a zklamaná jsem přesto vydržela až do konce a zúčastnila se výběru BIS. K mému překvapení se defilé a potažmo celé výstavy účastnil i kupírovaný knírač! O výplodech našich zákonodárců si myslím své a se zákazem kupírování nesouhlasím, ale to nic nemění na tom, že zákony platí pro každého a ať se nám líbí nebo ne, dodržovat je musíme! To, že si organizátoři něco takového dovolí na "mezinárodní" výstavě, kde vzhledem k mnoha dalším souběžně probíhajícím výstavám a akcím, byla obrovská návštěvnost, svědčí o jejich drzosti a naprosté ignoraci jakýchkoli pravidel!!! Za sebe mohu říci, že vše, co jsem o UCI slyšela, je pravdivé, ba dokonce snad ještě horší. Kdo neviděl a nezažil - nepochopí! Připadá mi, že u UCI jsou lidé, kteří pro nerespektování pravidel FCI a jiné problémy, utekli a založili si slavnou UCI. Proto se již nedivím, že v jejich organizaci nejsou pravidla žádná, zákony se nerespektují a úroveň je mizerná… To, že nejsou schopni zpracovat bez chyb katalog a podklady pro výstavu pro pár desítek psů, svědčí o " organizátorských schopnostech". Ráda bych tímto dopisem varovala případné zájemce o vystavování u UCI. Zvlášť začínající a nezkušený vystavovatel může mít po návštěvě takové výstavy velice zkreslené představy o tom, jak by to mělo vypadat. Pokud jim pak "zkušený" rozhodčí pohaní psa tak, jak se to stalo naší kolegyni, pak bych se ani nedivila, kdyby na celé výstavy zanevřel a na žádné se už neobjevil - a to by byla škoda. Mě tato zkušenost stačila jedna a JIŽ NIKDY VÍCE!!! Pěji chválu všem obětavým organizátorům všech národních, mezinárodních, klubových i oblastních výstav konaných pod FCI. Vždy se najde nějaký drobný organizační zádrhel, nic nikdy nemůže být stoprocentní, to je normální. Zvlášť, když se organizuje výstava pro tisíce psů. Ve srovnání s tím, co jsem zažila na výstavě UCI, se teď na každé FCI výstavě, cítím jako v ráji a drobné nedostatky ráda a s úsměvem přehlédnu. Petra Lochařová |